colored

7. november 2013 at 16:14 | lolicek∞ |  blah
Untitled
Když se díváš do země, a pak zvedneš pohled a podíváš se přímo na mě... Těma očima, které jsem dodnes nebyla schopna rozpoznat. Když se na něco soustředíš jsou šedivé a obočí nad nimi začně klesat a vytvářet malou roztomilou vrásku. Když se usmíváš, tak zelenají. Jsou jako les plný voňavách stromů a divokých, nespoutanáných zvířat. Vlci tam vyjí na měsích a jeleni běhají po lese, jakoby jim nehrozilo žádné nebezpečí. Když jsi nervózní začnou modrat, jsou jako blankytné nebe s mráčky jako beránky, do kterých se vždycky v létě zakoukám a přeji si, abych mohla po obloze plout s nimy.... Teď se mi to splnilo. Pluji v tvých očích, ztrácím se v nich...................................................................................

Ahaha' kéž bys znal mé jméno.
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 fakynn fakynn | Web | 7. november 2013 at 20:26 | React

Úplně jsem se zněžnila:3 pak jsem přečetla poslední  větu a celé to zmizelo:/

2 Ecritte Ecritte | Web | 7. november 2013 at 20:33 | React

No jo, ten chalán měnil barvy jako já na horský dráze ;) taky se ptam, kdy mě ten můj princ pozná :D

3 Xiloli Xiloli | Web | 8. november 2013 at 10:56 | React

Wau.

4 Andy Andy | Web | 8. november 2013 at 15:55 | React

Achjo, to všechno je mi tak moc povědomý..

5 Adele • hers.blog.cz Adele • hers.blog.cz | Email | Web | 8. november 2013 at 21:31 | React

Taková poezie... :)
Určitě zná tvoje jméno. -.- Určitě...

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.